Evropská průmyslová strategie

Evropská průmyslová strategie byla zahájena dne 10. března 2020 Evropskou komisí s jasným mandátem podporovat průmysl EU v čele přechodu na klimatickou neutralitu a větší propojenost a digitalizaci napříč odvětvími a členskými státy EU. Jeden den po oznámení průmyslové strategie EU označila agentura Světové zdravotnické organizace (WHO) OSN zdravotní krizi COVID-19 za celosvětovou pandemii. 

Souvislosti průmyslové strategie EU

Průmyslová strategie EU zahrnuje opatření, jejichž cílem je podpořit malé a střední podniky a začínající podniky a urychlit digitální a ekologickou transformaci a zároveň podpořit zaměstnanost a omezit regulační překážky pro podniky. V této souvislosti se strategie rovněž zabývá dopadem krize COVID-19 na evropské hospodářství a společnost, včetně jejího dopadu na různé ekosystémy, společnosti a malé a střední podniky. Krize COVID-19 postihla zejména malé a střední podniky: 60 % uvedlo pokles ročního obratu a celkových příjmů v roce 2020 a přibližně 1,4 milionu zaměstnanců malých a středních podniků bylo propuštěno. Kromě toho se očekává, že přibližně polovina společností bude v roce 2021 investovat méně, přičemž obchod mezi členskými státy EU se ve druhé polovině roku 2020 snížil o 24 %. Podle současných odhadů snížil dopad pandemie COVID-19 hospodářství EU o více než 6 %. Krize COVID-19 navíc vynutila uzavření evropských hranic, dočasně zastavila volný pohyb osob, zboží a služeb a narušila globální dodavatelské řetězce, změnila poptávku a snížila dostupnost základních produktů a služeb. 

Klíčové priority  

• Zachování evropské konkurenceschopnosti v globálním kontextu a zajištění rovných podmínek v Evropě i mimo ni. 
• Dosažení klimatické neutrality do roku 2050. 
• Formování digitální budoucnosti Evropy. 

Cíle 

• Zahájení opatření, jejichž cílem je podpořit a posílit odolnost a stabilitu evropského jednotného trhu, včetně: 
  • Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu na podporu základních evropských svobod a dostupnosti klíčových produktů a služeb
  • Prohloubení jednotného trhu EU harmonizací norem, posílením digitalizace dozoru nad trhem a dalšími opatřeními na podporu rozvoje podnikání malých a středních podniků. 
• Monitorování a řízení závislostí s cílem nabídnout podporu evropské otevřené strategické autonomii, předvídat nedostatky v dodavatelském řetězci a zlepšit evropskou autonomii v klíčových oblastech. Mezi další opatření v této souvislosti patří:
  • Vytváření rozmanitých mezinárodních partnerství a usnadňování celosvětového obchodu a investic mezi EU a EU s cílem posílit odolnost Evropy
  • Podpora průmyslových aliancí jako nástroje k přilákání soukromých investorů a podněcování vytváření obchodních partnerství a inovativních modelů transparentním a otevřeným způsobem v souladu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže, jejichž cílem je stimulovat zaměstnanost a vytváření většího počtu pracovních míst. V této souvislosti Evropská komise zahajuje aliance mezi průmyslovými zúčastněnými stranami v oblasti dat, edge computingu a cloud computingu.  

Akce a opatření 

• Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu technologické suverenity EU a posílení opatření proti krádežím duševního vlastnictví a počítačové trestné činnosti. 
• Podpora spravedlivé hospodářské soutěže doma i v zahraničí a maximální využití souboru nástrojů mechanismu na ochranu obchodu. 
• Komplexní soubor opatření zaměřených na modernizaci a dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví a na podporu udržitelných a inteligentních odvětví mobility.
• Předcházení úniku uhlíku a zvyšování dodávek nízkouhlíkové energie odstraněním překážek na trhu. 
• Podpora rozvoje strategických digitálních infrastruktur a klíčových základních technologií.
• Aliance pro čistý vodík a plánované budoucí aliance pro nízkouhlíkový průmysl a pro průmyslové cloudy a platformy a suroviny.
• Navržení dalších právních předpisů a pokynů týkajících se ekologických veřejných zakázek.
• Obnovený důraz na inovace, investice a dovednosti.