Estonsko – Strategie vzdělávání na období 2021–2035

Nejdůležitější vývoj v oblasti vzdělávání se řídí estonskou strategií vzdělávání na období 2021–2035 (přijatou vládou v listopadu 2021). Je základem pro stanovení priorit a rozhodnutí o financování a pro rozvoj prováděcích programů, které podporují dosažení strategických cílů. Provádění strategie vzdělávání koordinuje Ministerstvo školství a výzkumu.

Strategie vzdělávání hraje důležitou úlohu při dosahování obecných cílů národního dlouhodobého plánu rozvoje Estonska do roku 2035. Strategie vychází ze zásady, že k dosažení budoucích cílů vzdělávání v Estonsku je nezbytné zachovat a dále rozvíjet jeho silné stránky a řešit překážky.

Celkovým cílem strategie je vybavit estonské obyvatelstvo znalostmi, dovednostmi a postoji, které lidi připraví na naplnění jejich potenciálu v osobním, profesním a sociálním životě a přispějí k podpoře kvality života v Estonsku, jakož i celosvětového udržitelného rozvoje.

Celkový cíl se opírá o tři strategické cíle:

1. Vzdělávací příležitosti jsou rozmanité a přístupné a vzdělávací systém umožňuje hladký přechod mezi úrovněmi a typy vzdělávání.

Ukládá se: vypracovat komplexní řešení pro zohlednění neformálního a informálního učení ve formálním vzdělávání s cílem více zohlednit znalosti a dovednosti získané v různých prostředích (digitální prostředí, pracoviště, centra a programy pro mládež, vysoké školy, centra environmentálního vzdělávání atd.); pověřit vládu, aby vytvářela příležitosti pro dospělé s nízkou kvalifikací a s nízkou úrovní vzdělání k rozvoji vzdělávacích návyků a k vlastnímu rozvoji, včetně digitálního začleňování. Digitální začleňování znamená přístup k digitálním službám, jakož i příslušné postoje a dovednosti potřebné pro využívání digitálních služeb.
 

2. Estonsko má kompetentní a motivované učitele a vedoucí škol, rozmanité vzdělávací prostředí a přístup k učení a výuce zaměřený na účastníky vzdělávání.

Pedagogové jsou obeznámeni s trendy, příležitostmi, riziky a metodikami souvisejícími s novými technologiemi a uplatňují je účelně. Inteligentní výukové zdroje a metodika podporují získávání a účinné učení a výuku a pomáhají poskytovat a získávat okamžitou a podstatnou zpětnou vazbu. Zásadní činností je personalizace a diverzifikace učení a podpora učení prostřednictvím digitálních řešení.

Ukládá se: podporovat rozvoj a provádění různých metod učení a výuky (včetně digitální pedagogiky); vyvíjet a využívat digitální řešení jako nástroje pro inovace v oblasti vzdělávání, které umožňují diverzifikaci a personalizaci vzdělávání, včetně hodnocení pro účely učení; zvyšovat povědomí účastníků procesu učení o příležitostech a rizicích informační společnosti; zaujmout systematický přístup k zavádění nových řešení; zlepšit přístup k estonštině – jazykovému vzdělávání a studiu estonštiny zavedením digitálních řešení.

3. Možnosti učení reagují na rozvojové potřeby společnosti a trhu práce.

Dovednosti v oblasti rozvoje digitálního obsahu ve všech věkových skupinách vytvářejí rovné příležitosti pro všechny účastníky vzdělávání a podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti. Zásadním opatřením je vytvoření digitálního řešení pro řízení individuálních vzdělávacích drah a profesní dráhy a pro hodnocení dovedností (digitální historie vzdělávání). Jakož i rozvoj digitální gramotnosti ve všech věkových skupinách s cílem zvýšit digitální začlenění a rozvíjet dovednosti při vytváření informačních technologií.

Ukládá se: vyvinout digitální řešení pro řízení individuálních vzdělávacích drah a profesní dráhy a hodnocení dovedností (digitální historie vzdělávání); zvyšovat povědomí o příležitostech a rizicích informační společnosti a rozvíjet digitální dovednosti ve všech věkových skupinách za účelem digitálního zapojení.

K dosažení těchto cílů musí být povinnosti a úlohy všech aktérů jasné, nikoli však rigidní. Je důležité, aby si všichni všimli, aby se o ně starali, převzali odpovědnost za úkoly, které nejlépe plní, a byli ochotni spolupracovat.

• Pedagogové – vytvořit prostředí podporující rozvoj, zdravé, bezpečné a kooperativní vzdělávací prostředí a organizační kulturu.
• Vlastníci škol – vytvořit podmínky pro řádné fungování svých škol a zajistit nezbytné zdroje pro jejich údržbu.
• Rodiče – podporovat nezletilé účastníky vzdělávání, vytvářet podmínky, které jsou příznivé pro učení a přispívají ke školnímu životu.
• Účastníci vzdělávání – převzít odpovědnost za své vzdělávání a činit informovaná rozhodnutí o své vzdělávací cestě, aby získali znalosti, dovednosti a schopnosti, které jim umožní naplnit jejich potenciál a uspět v životě.
• Účastníci trhu práce – aktivně přispívají k rozvoji vzdělávacího systému, který odpovídá potřebám trhu práce, a podílejí se na vypracovávání učebních osnov souvisejících s jejich konkrétními oblastmi činnosti. Zaměstnavatelé přebírají větší odpovědnost za rozvoj vzdělávání a dovedností svých zaměstnanců, včetně poskytování učení se prací a pracovních stáží.
• Občanská společnost – působí jako důležitý partner státu, místních samospráv a sociálních partnerů a podílí se na strategickém rozvoji vzdělávání.
• Vláda a místní orgány – zajišťují širokou škálu vysoce kvalitních vzdělávacích příležitostí, dostupnosti a vysoce kvalitního vzdělávacího prostředí, včetně optimální sítě vzdělávacích institucí.

Strategie vzdělávání na období 2021–2035, která stanoví klíčové cíle v oblasti vzdělávání na příštích 15 let, navazuje na estonskou strategii celoživotního učení do roku 2020. Strategie vychází ze studií a analýz, koncepčních dokumentů vypracovaných odborníky, strategie Estonska do roku 2035, cílů udržitelného rozvoje OSN, výsledků práce pracovních skupin pro strategii vzdělávání, zpětné vazby a podnětů získaných prostřednictvím veřejných konzultací a akcí zaměřených na zapojení a výsledků estonské strategie celoživotního učení 2020 a jejího hodnocení v polovině období.

Digitální řešení a rostoucí úroveň digitálních kompetencí zlepšily dostupnost, rozmanitost a účinnost estonského vzdělávání. Školy všeobecného vzdělávání a odborné školy mají vysokou digitální infrastrukturu. Ministerstvo školství a výzkumu zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v rozvoji digitálních kompetencí a podporovat diverzifikaci učení, a to i prostřednictvím digitálních řešení.

V očekávání nadcházejících výzev je důležité uznat širší úlohu vzdělávání a pochopit osobní, kulturní a společenskou hodnotu vzdělávání, která byla rovněž výchozím bodem estonské strategie celoživotního učení 2020 a byla zdůrazněna v dokumentech týkajících se vize. Vzdělávání jednotlivcům poskytuje příležitost objevovat a rozvíjet své schopnosti a dovednosti, aby se stali zdravými a aktivními členy společnosti. Vzdělávání pomáhá zachovat kulturu, rozvíjet identitu a propojit minulost, současnost a budoucnost. Jednou ze slabin estonské společnosti je rozdíl mezi deklarovanými a skutečnými hodnotami, tj. do jaké míry se lidé ve svém každodenním životě řídí hodnotami a přesvědčeními, které společnost akceptovala a odsouhlasila. Společenská hodnota vzdělávání by se měla odrazit ve větší soudržnosti, bezpečnosti, flexibilitě, tvořivosti a regenerační schopnosti společnosti, které jednotlivcům umožní vyrovnat se s rychle se měnícím světem, včetně krizových situací.