Bulharsko: přehled digitálních dovedností

Úvod 

V oblasti lidského kapitálu se Bulharsko ve vydání indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) z roku 2022 umístilo na 26. místě z 27 zemí EU, přičemž skóre bylo 32,6 oproti průměru EU ve výši 45,7. Bulharsko dosahuje dobrých výsledků u specialistek v oblasti IKT (což představuje 28 % všech specialistů v oblasti IKT oproti průměru EU ve výši 19 %), zatímco podíl absolventů v oblasti IKT je rovněž vysoký. Podíl odborníků na IKT na pracovní síle činí 3,5 % oproti 4,5 % průměru EU. Pouze 8 % lidí má vyšší než základní digitální dovednosti (ve srovnání s průměrem EU ve výši 26 %) a pouze 31 % má základní digitální dovednosti (ve srovnání s průměrem EU ve výši 54 %). V roce 2020 poskytovalo svým zaměstnancům školení v oblasti IKT pouze 7 % podniků, což je výrazně pod průměrem EU, který činí 20 %. 

Podle údajů předložených bulharským národním statistickým úřadem (2022) má přístup k internetu 96,1 % podniků, zatímco 40,2 % zaměstnanců jej využívá. Pouze 9,1 % podniků poskytuje svým zaměstnancům školení v oblasti IKT. 79 % lidí ve věku od 16 do 74 let pravidelně používá internet. Statistický úřad rovněž poskytuje některé údaje z roku 2021 týkající se specifických digitálních dovedností občanů; 39,1 % z nich zná kopírovat nebo přesouvat soubory, 27,9 % používá software pro zpracování textu, zatímco 25 % z nich ví, jak stáhnout nebo instalovat aplikace.  

Digitální národní koalice (Кигитална Науионалнална коалибия DNK) je veřejně prospěšné neziskové sdružení založené v roce 2013. Tato organizace sídlí v Sofii a působí na vnitrostátní úrovni a je součástí iniciativy Evropské komise Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa (DSJC). Hlavním cílem koalice je podnítit meziodvětvovou diskusi o výzvách a příležitostech, s nimiž se potýká digitální transformace Bulharska, a spojit soukromý sektor, akademické instituce a veřejnou správu. DNK propojuje zúčastněné strany z řad vlád, podniků, vzdělávání, odborné přípravy a trhu práce. Podporuje činnosti více než třiceti členů aliance s cílem řešit nedostatek dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) a uspokojit poptávku po odbornících a specialistech v oblasti IKT v Bulharsku. 

Přehled státních strategií a vnitrostátních iniciativ 

Státní strategie 

Digitální transformace Bulharska na období 2020–2030, přijatá v roce 2020, definuje vizi a politické cíle digitální transformace Bulharska pro příští desetiletí jako všeobecný politický rámec, který zahrnuje národní program „Digitální Bulharsko 2025“, priority „Národního rozvojového programu BULGARIA 2030“, jakož i řadu dalších vnitrostátních strategických dokumentů s technologickou složkou na období do roku 2030. Dokument nastiňuje šest cílů, jichž má být během tohoto desetiletého období dosaženo: Zavést bezpečnou digitální infrastrukturu; Poskytovat široký přístup k technickým znalostem a digitálním dovednostem; Zvyšování schopností v oblasti výzkumu a inovací; Odblokovat hodnotu dat; Digitalizace pro nízkouhlíkové oběhové hospodářství; Zlepšení účinnosti veřejné správy a kvality veřejných služeb. 

Strategický rámec pro rozvoj vzdělávání, odborné přípravy a učení v Bulharské republice (2021–2030) se zabývá hlavními výzvami v oblasti veřejných záležitostí ve 21. století, které jsou způsobeny intenzivním tempem rozvoje ve všech oblastech veřejného života způsobeným hromadnou digitalizací a technologickým pokrokem. Strategie uznává neuspokojivou úroveň digitálních dovedností mezi účastníky vzdělávacího procesu, ale jako silné stránky zdůrazňuje zavedenou odbornou přípravu pro získávání digitálních dovedností a přístup k bezplatnému internetu a digitálním zdrojům ve školách, jakož i prioritní politiky digitalizace ve vzdělávání, a to i v souvislosti s přechodem na digitální a zelenou ekonomiku. Vzdělávací inovace, digitální transformace a udržitelný rozvoj ve vzdělávání jsou tři z devíti prioritních oblastí rozvoje vzdělávání a odborné přípravy do roku 2030. Digitální dovednosti a kompetence jsou prioritou celého vzdělávacího procesu a přístup k IKT pro děti 21. století je považován za nedílnou součást vzdělávání. 

Koncepce rozvoje umělé inteligence v Bulharsku do roku 2030 nabízí komplexní vizi rozvoje a využívání umělé inteligence v Bulharsku. Vychází ze strategických a programových dokumentů Evropské komise, které považují umělou inteligenci za jednu z hlavních hnacích sil digitální transformace v Evropě. Hlavním cílem této koncepce je vytvoření vědeckých, odborných, podnikatelských a řídících kapacit, neboť se týká vývoje a zavádění systémů umělé inteligence. Jeho cílem je poskytnout moderní komunikační a vědeckou infrastrukturu pro rozvoj digitálních technologií příští generace. Systém vzdělávání a celoživotního učení bude posílen. Podpora bude poskytována na pokrok ve vědeckém výzkumu a zavádění inovací v klíčových odvětvích a bude vyvinuto úsilí o vytvoření etického právního a regulačního rámce, který bude požívat důvěry veřejnosti. 

Vnitrostátní iniciativy 

Celkový rozpočet bulharského plánu pro oživení a odolnost činí téměř 6,9 miliardy EUR, přičemž rozpočet přidělený na digitální transformaci činí 1,6 miliardy EUR (25,8 % celkového rozpočtu plánu). Plán se skládá z dvanácti složek ve čtyřech pilířích politiky: Inovativní Bulharsko, 2) zelené Bulharsko, 3) propojené Bulharsko a 4) Spravedlivé Bulharsko. Digitální transformace je podporována reformami a investicemi zaměřenými na zvýšení pokrytí sítí s velmi vysokou kapacitou v celé zemi, a to i ve venkovských a řídce osídlených oblastech (270 milionů EUR); zlepšení digitálních dovedností (319 milionů EUR); zlepšení digitalizace veřejné správy a poskytování digitálních veřejných služeb v klíčových oblastech, jako je spravedlnost, poštovní služby, zdravotnictví, zaměstnanost a sociální ochrana (297 milionů EUR); podpora digitalizace podniků (15,7 milionu EUR), jakož i odvětví dopravy (202,6 milionu EUR) a energetiky (75,7 milionu EUR). 

Poskytování odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností a zřízení platformy pro vzdělávání dospělých bude financováno z téměř 165 milionů EUR z Nástroje pro oživení a odolnost, jehož cílem je zlepšit prohlubování dovedností a rekvalifikaci pracovní síly se zaměřením na digitální dovednosti. Toho bude dosaženo vytvořením plně funkční digitální platformy, která poskytuje přístup k on-line kurzům a vzdělávacím zdrojům s cílem zvýšit účast dospělých na distančním vzdělávání. Kromě toho bude v celé zemi zřízena síť 760 digitálních komunit s cílem poskytnout bezplatný přístup k platformě odborné přípravy. Přibližně 500,000 nezaměstnaných a zaměstnaných osob získá odbornou přípravu v oblasti základních a/nebo středních digitálních dovedností a 100,000 nezaměstnaných a zaměstnaných osob s pomocí této investice potvrdí své znalosti v oblasti základních a/nebo středně vysokých digitálních dovedností. 

Cílem rozvoje investic do sociální ekonomiky je podporovat sociální ekonomiku poskytováním pomoci při rozvoji podniků a organizací sociální a solidární ekonomiky. Investice zahrnuje výstavbu center pro sociální a solidární ekonomiku, která budou pomáhat podnikům a organizacím zapojeným do sociální a solidární ekonomiky. Toho bude dosaženo poskytováním poradenských služeb a technické pomoci, včetně pomoci při digitalizaci obchodních procesů těchto podniků. Investice rovněž zahrnuje zřízení digitální platformy na podporu produktů a služeb podniků a organizací působících v sociální a solidární ekonomice. 

Možnosti financování 

Možnosti financování prohlubování dovedností a změny kvalifikace na podporu digitálních kompetencí jednotlivců a organizací jsou k dispozici ve formě půjček, grantů a finančních nástrojů. V období 2021–2026 je většina činností v oblasti digitální transformace financována prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost, ale také jako činnosti v grantových režimech Horizontu, Erasmus+, ESI fondů a EHP. Další informace naleznete na stránkách bulharské digitální národní koalice a v článku o platformě pro digitální dovednosti a pracovní místa.